Nadměrný rybolov probíhal již v době bronzové. Archeologické vykopávky ve dvanácti lokalitách v současném Izraeli, jak pobřežních, tak vnitrozemských, ukázaly, že tři čtvrtiny zkonzumovaných ryb mořanů zlatých nepochází z nejbližšího mořského pobřeží. Z analýzy izotopů kyslíku v dochovaných rybích zubech vyplývá, že vyrostly v prostředí s mnohem vyšší salinitou. V úvahu přichází jedině laguna Bardawil na severním pobřeží Sinajského poloostrova. Od moře oddělené slané jezero o ploše 700 km² je nanejvýš tři metry hluboké. Koncentrace solí dosahuje až 7,4%, podstatně více než 3,95 % ve Středozemním moři.

Mořan zlatý (Sparus aurata) zvaný též pražma nebo dorada (viz obr.) je oblíbená 2 kg těžká lovná ryba, které se v laguně Bardawil skvěle daří. Intenzivní rybolov a export sušených ryb do Palestiny probíhal od doby bronzové před 3.500 lety až po byzantskou éru ukončenou arabským vpádem v 7. století. Archeologové vypozorovali, že od pozdní doby bronzové velikost exportovaných ryb stále klesala. „Rybolov a obchod s rybami zřejmě narostl tolik, že zvířata více nedorostla,“ vysvětluje Thomas Tütken z Johannes Gutenberg-Universität Mainz. Stejný problém, se kterými se dnes potýkáme ve všech lovných vodách.